Lukostřelba dětem i dospělým prospívá nejen po fyzické, ale i psychické stránce. Děti i dospělí se naučí soustředit sami na sebe, vnímat svůj pohyb, rozvíjet stabilitu vlastního těla a odměna v podobě trefeného šípu do středu terče z nejrůznějších vzdáleností je k nezaplacení.

Abyste dosáhli cíle, kterého jste zatím nikdy nedosáhli, musíte si osvojit dovednost, kterou jste ještě nikdy neměli.

"Těžko se trefíte do černého, pokud nebudete myslet jasně, nebudete se soustředit na nejdůležitější cíle a zaměříte se na několik věcí najednou. Pozornost a soustředění se dají naučit neustálým tréninkem, dokud se vám nedostanou pod kůži jako celoživotní návyky. Vybudovat si návyk pozornosti a soustřední není jednoduché, ale jakmile jej získáte, soustředění vám půjde automaticky a snadno. Vlastně mnohem lépe než dříve navyklé rozptylování pozornosti (např. poruchy pozornosti získané od sledování elektronických zařízení). 

Klíčem je vytvořit si dobré návyky a nechat se jimi vést."

Držení a napínání luku

Velký význam má správná technika střelby. Je třeba ji uplatňovat od samého začástku a nikdy ji neměnit, jen tak se můžete stát dobrými lukostřelci.

Uchopte luk levou rukou. Pravou rukou vložte šíp na tětivu. Tři prostřední prsty na tětivě ohněte, jeden nad šípem, dva pod ním. Malíček a palec nedělají nic.

Postavte se naprosto zpříma, levým bokem k terči, paty asi 30 cm od sebe a v přesně stejné linii s terčem. Luk držte svisle, šíp po jeho levé straně spočívá na ruce. Natáhněte tětivu, až se špička šípu dotýká luku a horní článek palce spočívá v koutku vašich úst. Mířit do směru musíte podle šípu, ale odhadem stanovte nutné převýšení. Držte luk napjatý vteřinu.

Pak vypusťte šíp tím, že narovnáte prsty a současně ...

E. T. Seton, Kniha lesní moudrosti